Obsah článku:

1. Mýtus 1: Fotovoltaika je drahá investice, která se nevyplatí (jen pro bohaté a jen s dotací)
2. Mýtus 2: Solární panely fungují jen v létě, v zimě nebo za špatného počasí nic nevyrábí
3. Mýtus 3: Díky fotovoltaice budu energeticky nezávislý na síti a pokryji 100 % spotřeby domácnosti
4. Mýtus 4: Pořízení fotovoltaiky je složité – čeká vás hromada papírování, povolení a byrokracie
5. Mýtus 5: Moje střecha není vhodná pro solární panely (neunesou ji nebo nemá ideální orientaci)

---

Mýtus 1: Fotovoltaika je drahá investice, která se nevyplatí (jen pro bohaté a jen s dotací)

Mnoho lidí má dojem, že pořízení solární elektrárny je jen pro bohaté, protože počáteční náklady jsou vysoké a bez dotace na fotovoltaiku se investice nemůže vrátit. Tento mýtus vznikl hlavně v dobách, kdy byly ceny panelů podstatně vyšší. Dnes však náklady na komponenty zásadně poklesly a existují i státní podpory.

Fakt: Díky poklesu cen a dotacím se investice do fotovoltaiky vrací už za pár let

Realita je taková, že cena fotovoltaických systémů v posledních letech výrazně klesla a návratnost se podstatně zkrátila – v optimálním případě může začínat už kolem 4–6 let. Fotovoltaika sice není zanedbatelná investice, ale díky státním dotacím na fotovoltaiku (např. program Nová zelená úsporám poskytuje až ~100–140 tisíc Kč, max. 50 % nákladů) a neustále rostoucím cenám elektřiny jde dnes o výhodné řešení. Návratnost je tedy jistá – po splacení se už jen čerpají úspory. Během životnosti panelů kolem 25–30 let (výrobci garantují po 25 letech cca 80 % původního výkonu) se investice může reálně vrátit několikanásobně. Kromě úspory energie z účtů za elektřinu přidává fotovoltaika i hodnotu nemovitosti a chrání vás před zdražováním energií – elektřina vyrobená ze slunce vám už nikdy nezdraží. Zkrátka, solární energie se při správně navrženém systému rozhodně vyplatí.

---

Mýtus 2: Solární panely fungují jen v létě, v zimě nebo za špatného počasí nic nevyrábí

Další častá představa je, že solární panely vyrábějí elektřinu jen za jasného letního slunce. Když je zataženo, chladno nebo sníh, údajně nepřinesou žádný výkon. Tento mýtus odrazuje mnoho lidí v našich podmínkách, kde je část roku méně slunečního svitu.

Fakt: Panely vyrábějí elektřinu i v zimě a při oblačnosti – výkon klesá, ale neklesne na nulu

Faktem je, že fotovoltaické panely reagují na světlo, nikoli na teplo. I během zatažené oblohy dopadá na panely rozptýlené denní světlo, takže výroba pokračuje, jen s nižší intenzitou. Například při husté oblačnosti může výkon klesnout na desítky procent maxima, ale nezastaví se úplně. Stejně tak v zimních měsících panely pracují – kratší dny a nižší úhel slunce sice znamenají menší výrobu, ale zase nižší teploty zvyšují napětí v panelech, což může zvyšovat jejich účinnost v chladu. Paradoxně tak za mrazivého slunečného dne mohou panely vyrábět více než v tropickém vedru, kdy vysoké teploty výkon panelů mírně snižují. Důkazem využitelnosti solární energie v našem klimatu je i praxe – například Německo či Velká Británie s podobným podnebím mají obrovské množství fotovoltaických instalací a fungují celoročně. Moderní střídače si poradí i se sněhem (automaticky vypínají panely při zasněžení a po roztátí sněhu opět zapnou) a konstrukce panelů je navržena tak, aby běžná sněhová pokrývka sklouzla. Česká data potvrzují, že zhruba polovinu letního výkonu lze dosáhnout i v zimě za jasného dne – a byť zimní výroba pokryje menší část roční spotřeby, rozhodně není nulová.

---

Mýtus 3: Díky fotovoltaice budu energeticky nezávislý na síti a pokryji 100 % spotřeby domácnosti

Mnozí si od fotovoltaiky slibují, že je zcela osvobodí od dodavatelů elektřiny. Představa je taková, že s dostatečně velkou elektrárnou (a případně baterií) si dům vyrobí veškerou elektřinu sám a nebude už muset odebírat ze sítě. Někteří také automaticky předpokládají, že v případě výpadku sítě jejich solární elektrárna udrží domácnost v provozu. Realita je ale trochu jiná.

Fakt: Běžná domácí fotovoltaika pokryje značnou část spotřeby, ale úplná soběstačnost je spíše mýtus

Dobře navržený fotovoltaický systém dokáže pokrýt značnou část spotřeby běžné domácnosti – průměrně asi 60–80 % roční spotřeby. Zbytek elektřiny, zejména v zimě a během dlouhých nocí, je stále potřeba brát z distribuční sítě. Baterie tento podíl navýší jen částečně – slouží k vyrovnání výkyvů spotřeby v průběhu dne a umožní využít solární energii večer či v noci, ale kapacita domácích baterií obvykle vystačí jen na jeden až dva dny provozu. V zimních měsících, kdy je méně slunce, nelze ze slunečních přebytků v létě pokrýt zimu – baterie se v dlouhodobém horizontu vybíjí a je nutné častěji čerpat elektřinu ze sítě.Také je dobré vědět, že standardní síťová fotovoltaika se při výpadku elektřiny automaticky vypne a nefunguje jako záloha pro dům. Je to bezpečnostní opatření (zamezí se tzv. ostrovnímu provozu, který by ohrožoval opraváře na vedení) – takže pokud si přejete mít elektřinu i při blackoutu, musíte mít systém s ostrovním režimem nebo záložními bateriemi a specializovaným střídačem, jenž umí pracovat v odděleném režimu. Pro většinu domácností však dává smysl zachovat připojení k síti jako zálohu. Fotovoltaika odlehčí rozpočtu tím, že pokryje velkou část spotřeby a sníží účty, ale úplnou nezávislost (hlavně v zimě) obvykle nezískáte. FVE je ideální pro částečnou soběstačnost – maximalizuje využití vlastního zdroje a minimalizuje odběr drahé elektřiny ze sítě, což v praxi bohatě stačí.

---

Mýtus 4: Pořízení fotovoltaiky je složité – čeká vás hromada papírování, povolení a byrokracie

Úřední strašák odrazuje zájemce o fotovoltaiku neméně než technické pochybnosti. Někdo slyšel, že je třeba stavební povolení, licence, složité jednání s distributorem, žádosti o dotace a spousta formulářů, což instalaci fotovoltaiky výrazně zpomalí. Je pravda, že v začátcích fotovoltaického boomu byla administrativa nejasná, dnes je však proces podstatně jednodušší.

Fakt: Instalace fotovoltaiky do 50 kWp nepotřebuje stavební povolení a spolehlivá firma vyřídí většinu formalit za vás

U rodinných domů jsou běžné instalace o výkonu do 10 kWp (případně do 50 kWp u firem či větších objektů) – a na takové instalace fotovoltaiky není potřeba stavební povolení ani licence. Samotná montáž panelů a střídače trvá obvykle jen jeden až dva dny. Administrativní kroky jako připojení do sítě s distributorem, revize či získání dotace sice nějaký čas zaberou (řádově týdny až pár měsíců), ale většina dodavatelských firem to vyřídí za klienta. Pokud zvolíte zkušeného dodavatele (např. Tipa SOLAR), nemusíte se o povolení a žádosti prakticky starat – firmy často kompletně zajistí povolení od distributora i podání žádosti o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Byrokracie se tedy bát nemusíte – dobře zvolená realizační firma vám ušetří čas a nervy. Na vás je v podstatě jen rozhodnutí, že chcete využívat solární energii, a výběr spolehlivého partnera.

---

Mýtus 5: Moje střecha není vhodná pro solární panely (neunesou ji nebo nemá ideální orientaci)

Častou obavou je, že dům či střecha nesplňuje podmínky pro fotovoltaiku. Někdo se bojí narušení střešní krytiny a zatékání po instalaci panelů, jiný zas pochybuje, zda má střecha správný sklon či orientaci (např. pokud není přesně na jih). Lze se setkat i s názorem, že panely nelze dát na starší střechu nebo na plochou střechu. Ve skutečnosti je většina střech pro solární panely vhodná, jen je potřeba správný technický postup a návrh.

Fakt: Panely lze instalovat téměř na každou střechu – profesionální montáž nepoškodí krytinu a moderní systémy si poradí i s odchylkami od ideálu

Solární panely jsou konstruovány tak, aby byly lehké a nenarušily statiku ani těsnost střechy. Jeden panel váží kolem 20 kg (cca 10–15 kg/m²), což je srovnatelné s běžnou sněhovou pokrývkou na střeše. Profesionální instalace zachovává integritu střechy – používají se vhodné úchyty a těsnění, ab do střechy nezatékalo. Obavy, že by kvalitně namontované panely „udělaly díry do střechy“, jsou tedy zbytečné.

Co se týká orientace, solární panely nemusí mířit přesně na jih, aby se vyplatily. I na východní či západní střechu lze panely efektivně instalovat – moderní technologie (např. optimalizéry nebo mikroinvertory) si poradí i s odklonem od ideální polohy. Výkon na východ/západ může být o něco nižší (např. o ~15 % oproti jihu), ale zase pokrývá lépe spotřebu ráno a odpoledne. Důležité je posouzení konkrétní střechy: její sklon, členitost, stínění okolními objekty (komíny, stromy, sousední domy) a využitelná plocha. Téměř každá střecha má řešení – u plochých střech se panely montují na konstrukce s optimálním sklonem, u šikmých střech se volí vhodné rozmístění mezi okna či vikýře. Pokud je střecha přece jen velmi nevyhovující (např. trvale zastíněná), lze panely umístit i na zemský stojan na pozemku nebo na vedlejší objekt (garáž, pergolu). Praxe však ukazuje, že panely jdou na většinu střech nainstalovat – jen je třeba vše dobře naprojektovat. O to se postará zkušený technik, který posoudí vaše podmínky a navrhne optimální řešení. Nemusíte mít tedy obavy – šance, že vaše střecha nebude vůbec vhodná, je velmi malá.

Shrnutí

Jak jsme si ukázali, mýty o fotovoltaice vychází hlavně ze zastaralých informací a mylných představ o technologiích, cenách či možnostech instalace. Moderní fotovoltaické systémy jsou dnes dostupnější, efektivnější a flexibilnější než kdy dřív. Správně navržená a kvalitně nainstalovaná elektrárna dokáže pokrýt většinu roční spotřeby, funguje celoročně a lze ji přizpůsobit téměř každé střeše. Administrativní procesy jsou navíc zjednodušené a při spolupráci se zkušeným dodavatelem vás nečekají žádné zbytečné starosti.

Již nyní pro vás máme připraven druhý díl seriálu „Mýty vs. fakta o fotovoltaice“, kde odhalíme pravdu o dalších rozšířených omylech – od obav z požárů a složité údržby, přes dopady na životní prostředí, až po mýtus o rychlém zastarávání technologie. Článek najdete >> ZDE <<

Sledujte náš >> Facebook profil <<, kde pravidelně zveřejňujeme všechny články.

---

Chcete vědět, kolik můžete díky fotovoltaice skutečně ušetřit? Spojte se s našimi odborníky z Tipa SOLAR – navrhnou řešení přesně pro váš dům či firmu a ukáží vám, že realita je mnohem lepší než mýty.